...... otázka, která v současné době trápí téměř každého člověka, a to nejen v naší republice, ale na celé planetě.
Je až s podivem, co všechno se odehrává během této pandemie mezi lidmi. Mezilidské vztahy se dostávají do bodu, kam by se nikdy dostat neměly.
Namísto solidarity, semknutí a vlídných slov se na povrch častěji tlačí pomluvy, udavačství, závist a sprosté nadávky.
Spousta lidí si neuvědomuje, že svým chováním a jednáním může způsobit psychickou újmu druhému člověku...
Někomu, kdo právě přišel o svého blízkého.
Někomu, kdo má v rodině těžce nemocného.
Někomu, kdo zrovna přemýšlí, zda koupí pečivo nebo ovoce, aby dal na stůl něco dětem. Někomu, kdo nemá na zaplacení poplatků.
A takto bych mohla pokračovat dál a dál.
A proč to vlastně někdo dělá?
Já jsem nešťastný, tak se začnu plést do ostatních, budu útočit a to mě učiní silnějším a šťastnějším! Na jak dlouho? A až půjdu okolo zrcadla, budu se do něj moci podívat?
Spousta lidí se do něj po svých činech podívá a ještě se pochválí. Ten, kdo má charakter, nemá zapotřebí škodit. A to za jakýchkoli okolností. Kdo to má "v sobě," má to jako rutinu. Smutné... Leč reálné!
Opravdu je v této době co závidět?
Asi ano... Jsme v čase, kdy si lidé závidí práci a tím i finanční prostředky. Závidí si klienty, i to, že je možné prodat a koupit. Závidí si rodinnou pohodu, tam kde panuje...
A dá se použít i mnoho dalších příkladů.
Ale opravdu je vše navenek přesně tak, jak to vidí ostatní?
Každý člověk si žije svůj život a nese své břímě, které je v současném čase těžší a těžší. Proto není na místě soudit, obviňovat, vědět o ostatních více, než ví oni sami...
Neumí-li člověk podat pomocnou ruku člověku, tak ať ji nechá v kapse. Ale bez dalších emočních ran!
Nikdo neví, jak dlouho bude tato bouře ještě trvat...
Nikdo neví, kdy opět vyjde slunce...
Slunce PRO NÁS VŠECHNY!
Starejte se o druhé, věřte v lepší budoucnost, neubližujte si zbytečně...
I nyní žijte tak, aby jste za dva roky mohli říct, že jste to dali se ctí a úctou nejen k těm druhým, ale i sami k sobě.
Nesmějte se těm, co přišli o práci díky oboru, ve kterém byli...
Pilotovi, který rozváží jídlo. Číšníkovi, který staví zeď. Delegátce, která je zavřená ve skladu. Letušce, která je na pokladně v obchodním centru.
A opět bychom mohli pokračovat dál a dál...
Nedovolte ten způsob života, který nám chtějí nadiktovat ti nahoře.
Ten bonzácký způsob pandemie zdá se mi poněkud..... :-)
Na závěr vám popřeji především hodně zdraví, ale také mnoho sil. Neboť jak vidno, budeme je ještě potřebovat!
"Úsměv, přátelství a láska je to, co nás má obklopit a laskat. Vnímat tento krásný pocit, vyrvat všechny zlé nemoci a umět sobě pomoci."
Tak se budu opět těšit u dalšího blogu na každého z vás!
Autor:
Šárka Němcová
5/3 2021