Ničeho nelituj!


.... aneb jak zpívala již v roce 1960 slavná Édith Piaf jeden ze svých největších hitů:

Non, je ne regrette rien (Ničeho nelituji)


I když věk je jen číslo, mnoho z nás se otáčí za uplynulými roky a přemýšlí nad tím, co mohlo být jinak uděláno, rozhodnuto, řečeno...

A to zvláště pokud se blíží změna prvního čísla našeho věku :-) Kulatiny jsou pro někoho významné, pro někoho nezajímavé a pro někoho mohou být i depresivní.

Je až s podivem, k čemu všemu se člověk v době takového promítnutí svého životního příběhu dostane.

Vzpomíná na svá studia, přátelství, lásky, životní vzestupy a pády.

A vyčítá si chyby...

Někdo se usmívá, někdo pláče a u někoho probíhá směs pocitů, které nejdou ani slovy vyjádřit.


Dnes - 2.2. 2022 - jsem si takový pohled do minulosti naordinovala sama sobě...



Prožila jsem krásné dětství, za což jsem velmi vděčná!

Tak jako každý z Vás jsem zažila jak to dobré, tak to zlé...

Udělala pár životních chyb a kotrmelců, protože to k životu patří a nikdo nejsme dokonalý!

Nyní nastala v mém nitru pomyslná hranice, kterou podtrhávám a dostávám se nad ni...


- ve svém srdci děkuji za svou rodinu, přátele a kolegy, bez kterých by život neměl ten správný náboj

- s pokorou DĚKUJI za ty, kteří se vyskytli v mém životě, aby mi dali nějakou lekci, způsobili bolest nebo měli potřebu ublížit...

Díky nim se cítím mnohem silnější a připravená jít dál, protože mi ukázali to, co ve svém životě opravdu NECHCI!

- a i přesto, že se život rozhodl občas ukázat svou stinnou stránku (někdy i víc, než bych si přála), přijímám s respektem to, co mi nadělí. Ať je břemeno jakkoli těžké, vždy se vše děje z nějakého důvodu.

Když si myslíte, že to prostě nedáte, po čase do sebe vždy vše zapadne jako puzzle.




TO JE ŽIVOT!

Jednou jsi dole, jednou nahoře...


Důležité je, když bilancujete, NIČEHO NELITOVAT!

Zkrátka a jednoduše... ŽIVOT JE PREMIÉRA - REPRÍZA UŽ NEBUDE


Žít naplno každý den, mít kolem sebe dobré lidi a hlavně být zdráv.

Vytěsnit to, co není podstatné a ubírá Vám sílu a energii!


V poslední době se vyskytuji velmi často v nemocnici. A zažívám tam paradoxně nejen smutek z pohledu, který se mi často naskytne, ale také radost!

- radost z toho, že lidé ještě stále dokáží pomáhat druhým, aniž by něco očekávali...

- radost z toho, že ačkoli se neznají mezi sebou, propojí je jejich osudy natolik, že se stávají přáteli a oporou pro ty druhé...

- radost z toho, že se dokáží i v nelehkých situacích usmívat a šířit pozitivní energii



Ať je takových lidí stále dost a svět bude hned veselejší :-)



Autor:


Šárka Němcová

2.2. 2022